Úvod
Příprava podkladů
Nátěrové hmoty
Bandážování
Izolační nátěry
Umělecké práce
Malby
Materiály

Umělecké práce

 

Freskové malby
Sgrafitové malby
Interiérová sgrafita

 


 

Freskové malby

Podle způsobu provádění freskové malby známe techniku al fresco, tj. na čerstvě nahozené vápenné omítce, a secco fresco, tj. malování na čerstvém vápenném nátěru.

Malba al fresco.

Zdivo, na kterém se provádí tato malba, musí být zdravé, suché, nevlhnoucí, dobře očištěné, spáry mezi cihlami hluboko vyškrábané a důkladně omyté převařenou vodu. Čím více je zeď navlhčená, tím pevněji se s ní malta spojí, pomaleji tvrdne a je trvanlivá.
Omítku pro freskovou malbu technikou al fresco tvoří 3 vrstvy:
Jádro, které tvoří malta z hrubého praného říčního písku a vápna (1 díl vápenné kaše, 2 díly písku). Malta se nahazuje v několika vrstvách po sobě, udusává se rovně seříznutým březovým koštětem, aby se vtlačila do spár, zhruba se zarovná dřevěným hladítkem a nechá vyschnout.
Střední vrstva je z 1 dílu vápenné kaše a 2 dílů prosátého písku a nahazuje se těsně před malováním. Aby pomalu vysýchala, přidávají se do ní roztlučené kousky cihel nebo tašky.
Vrstva se urovná dřevěným hladítkem a nechá se zavadnout.

Intonaco je z jemně prosátého písku nebo mramorové moučky a vápenné kaše míšené v poměru 1 : 1. Pro práci máme připraveny návrhy a kartóny ve skutečné velikosti i pauzy. Na suché jádrované ploše vyznačíme v hrubých obrysech kresbu, figury apod. a určíme nasazovací body pro pauzu. Připravíme jen tolik plochy, kolik stačíme během dne, tj. za 5 až 6 hodin, namalovat.
Na druhou vrstvu vlhké malty naneseme intonaco (štuk) a vyhladíme jej. Pak prstem vyzkoušíme jeho pevnost. Nemaže-li se intonaco, kresbu opauzujeme a špičkou kosti, tužky, dřívka ji lehce do měkkého povrchu vyryjeme. Barvy, utřené na husto a rozleželé, máme rozdělány v čisté převařené vodě. Mícháme je ve sklenicích nebo kameninových kelímcích. Na kousku čerstvé omítky s vrstvou intonaca zkoušíme jejich hustotu.
Řídká barva se vysýcháním ztrácí, hustá se špatně váže s vápnem a deštěm se vypírá. Pro freskovou malbu užijeme pigmentů stálých na světle i ve vápně.
Malujeme technikou polokrycí nebo i lazurovou a barvy klademe podle kartónu přímo na intonaco (ala prima). Začínáme malovat nejtmavšími barvami a pak světlejšími tak, aby nejsvětlejší byla barva intonaca.
Plochu při malování udržujeme stále vlhkou rozprašováním vápenné nebo převařené vody. (Vápennou vodu slijeme z usazeného vápenného mléka.) Pro malování užijeme štětců vlasových plochých i kulatých, protože štětinové štětce měkké intonaco rozmazávají a vznikají kalné barvy. Přechody barev rozmýváme štětcem namočeným ve vodě nebo roztíráme prstem. Po každém nasazení barvy na intonaco postřikujeme i namalovanou část vápennou vodou, aby se slučování kysličníku uhličitého prodloužilo a tím se podpořilo vylučování uhličitanu vápenatého na povrchu malby.
Po ukončení malby je plocha zrnitá, proto ji (dokud je měkká) válečkujeme mosazným válečkem nebo hladíme pružnou ocelovou stěrkou přes papír. Vyhlazením nabude malba jemného vzhledu a živých barev, vytlačí se voda v omítce a prodlouží se vysýchání. Po ukončení malování pokračujeme v přestříkávání malby vápennou nebo převařenou vodou, aby utvrdnutí vápna bylo dokonalé. Plochu malovanou na prudkém slunci přikryjeme plátnem, které postřikujeme vodou. Plochy, které jsme nestačili pomalovat, musíme na druhý den strhnout až na jádro. Zpravidla ukončujeme a nastavujeme malby v místech, kde je nejhlubší stín nebo kontura kresby, figury apod.
Technika freskové malby vyžaduje stejnoměrnou teplotu vzduchu, protože při rychlém vysýchání barvy v malbě zesvětlí. Schne-li malba příliš pomalu, objeví se v malbě bělavé skvrny. V technice freskové malby se uplatňuje i nanášení barev stříkací pistolí místo štětcem, zejména při pokládání velkých ploch nebo přechodech z barvy do barvy. Podrobnosti malby se pak provádějí malovacím štětcem.

Malba secco fresco.

Příprava omítky je stejná jako v technice al fresco. Rozdíl je pouze v tom, druhá vrstva malty se nechá po vyhlazení rovněž uschnout. Intonaco se nahradí čerstvým vápenným nátěrem. Kresbu opauzujeme na suchou, obroušenou a oprášenou omítku, prokreslíme ji úhlem a přefixujeme slabým kazeínovým roztokem. Pak konturujeme kresbu barvou připravenou z anglické červeně a okru, rozdělaných pouze ve vodě. Kresbu konturujeme jako na papíře. Hloubky stínů nasadíme sytě. Pak rozředíme vápennou kaši z dobře vyleželého vápna na hustotu smetany, procedíme hustým kovovým sítem a pozorně ji ředíme vodou. Takto upraveným vápnem natíráme část, kterou stačíme za 2 hodiny namalovat. Vápennou kaší natíráme tak dlouho, až vlhkost pronikne do hloubky omítky. Pak povrch vlhčíme a hladíme vlasovým štětcem, přebytečnou vrstvu vápna stíráme a povrch hladíme ocelovým hladítkem nebo stěrkou. Nátěr musí co nejpomaleji zatahovat, aby jím malba mohla prorůstat. Zatahujeme-li nátěr příliš rychle (omítka je vyprahlá), postřikujeme jej vodou. Objeví-li se spodní barvy kresby jako zamlžené, začneme malovat. Barvy máme již připraveny ve sklenicích podle kartónů a vyzkoušeny na vápenném nátěru. Malujeme jen vlasovými štětci, přičemž postupujeme jako při malbách temperovými barvami, tj. od nejsvětlejších barev po nejtmavší. Nepodařené části seškrábeme nebo přetřeme vápenným mlékem a malujeme znovu.
Během práce udržujeme plochu stále vlhkou rozprašováním vody jako v technice al fresco. Jiný způsob tkví v tom, že se podmalba neprovádí štětcem, nýbrž po zpevnění uhlokresby na stěně se část po části vyplňuje vápenným mlékem a ihned se maluje. Potřebné barvy máme připraveny ve sklenicích. Malbu během práce i po dokončení postřikujeme delší dobu vápennou nebo převařenou vodou.
Hotovou malbu provedenou al fresco nebo secco fresco po uschnutí zkoušíme omýváním vodou. Pouští-li barvy, fixujeme malbu slabým kazeínovým roztokem. Oba způsoby freskové malby lze provádět i na heraklitových deskách, na rabicových i rákosem podbíjených plochách aj.

Malba secco.
Malba secco je druh dekorační i umělecké malby prováděné na suché vápenné omítce, která musí být připravena jako pro freskovou malbu. Starší omítku zbavíme nánosů maleb a omyjeme ji vodou. Příliš hladkou omítku oleptáme roztokem fluátu. Pak stěnu dvakrát natřeme řídkým cezeným vápenným mlékem. Podle ladění malby tónujeme vápenné mléko okrem nedo srnčí hnědí. Vápenné mléko zlepšíme kazeínovým roztokem. Nátěr musí být čistý.
Pigmenty stálé ve vápně, utřené s vodou na kaši, ředíme při práci roztokem kazeínu (1 : 8). Světlé barvy mícháme z vápenného mléka (upraveného s kazeínovým roztokem). Koncentrace roztoku a jeho přísada v barvě musí být stejná, jinak barvy nestejně vysýchají a mají sklon k odprýskávání. Kresbu přenesenou pauzou prokreslíme tužkou nebo štětcem kazeínovou barvou.
Malování vápennými barvami má mnoho společného s technikou kvašové malby. Začíná se malovat světlými barvami a končí tmavými. Malovat se musí do vlhkého podkladu, aby bylo možno nasazovat další barvy; proto malbu udržujeme vlhkou postřikem vodou. Barvy nanášíme štětinovými štětci plochými i kulatými. Světla nasazujeme čistým vápnem s přísadou běloby. Za několik týdnů malbu fixujeme kazeínovým roztokem. Podle jiného způsobu plochu podloženou vápenným mlékem přetřeme tence odstředěným mlékem a znovu přetřeme 4% roztokem formalínu. Na to malujeme temperovými barvami připravenými z vaječné tempery, barvami pojenými klihovým roztokem nebo barvami Kazeínovými, v nichž základní bílou tvoří permanentní (malířská) běloba nebo Litopon. Suché malby fixujeme slabým roztokem mléka a pak 4% roztokem formalínu.

 

Sgrafitové malby

Příprava stěny pod sgrafito

Nové zdivo se připravuje jako pod freskovou malbu. Starou omítku necháme odstranit, zbytky staré malty odřít ocelovým kartáčem, spáry mezi cihlami vyškrabat a zed důkladně omýt čistou vodou. Sanytrující cihly nebo cihly z komínů necháme vyjmout a nahradit dobrými.

Příprava malty pro sgrafito

Maltu pro jádrovou omítku připravujeme ze 3 dílů dobře vyleželého hašeného vápna, 6 dílů praného říčního písku a 3 dílů strusky. Aby se spodní vrstva při vyškrabování nedrolila, naneseme na ni barevné intonaco z prosetého písku, strusky a vápenné kaše v poměru 1 : 1. Tloušťka této vrstvy bude 3 až 5 mm. Střední vrstva je ze 2 dílů vápenné kaše, 3 dílů písku, 1 dílu uhelných strusek a 1/10 dílu pigmentu stálého ve vápně. Směs dobře promícháme a ne¬cháme rozležet. Poslední vrstvu tvoří bílé intonaco. Je to jemně prosátá vápenná malta nebo mramorová moučka a vápenná kaše (1 : 1). Směs necháme nejméně den v klidu. Nanášíme ji v tloušťce 1 až 2 mm stěrkou nebo ocelovým kletákem a dobře uhladíme.

Technika provádění sgrafita

Na suché jádrované stěně vyměříme a vy¬značíme šňůrou horizont a střed plochy, vyznačíme v hrubých rysech umístění kresby a připravíme nasazovací body pro pauzu. Poté navlhčíme část jádrované plochy a naneseme několik vrstev střední barevné malty, dřevěným hladítkem ji urovnáme a necháme zavadnout. Po zayadnutí následuje vrstva barevného intonaca, které uhladíme kletákem. Pak následuje ještě vrchní vrstva bílého intonaca v tloušťce 1 až 2 mm, kterou pečlivě vy¬hladíme stěrkou nebo ocelovým kletákem. Poslední, vrchní vrstvu lze na¬hradit vápenným nátěrem. Praxe ukazuje, že štukové intonaco je pro vnější práce trvanlivější. Nátěry vápenným mlékem opakujeme několikrát a nátěry křižujeme. Poslední nátěr můžeme vyhladit stěrkou. Tento způsob je vhodný pro vnitřní sgrafitové práce a na chráněná místa. Kresbu na intonaco přenášíme pauzováním. Postup je stejný jako u freskové malby. Možnost pauzování zkoušíme prstem; nepoddává-li se intonaco lehce, můžeme pauzovat. Nato kresbu slabě vyryjeme hrotem, aby navlhčením vodou kresba nezmizela. K vyškrabování kresby slouží grafická očka, škrabátka z ocelové pružiny nebo špička nože. Podle kartónu opatrně odstraňujeme vrchní bílou vrstvu intonaca nebo vápenného nátěru do spodní vrstvy barevné. Vrypy nevedeme hluboko a dbáme, aby jejich okraje byly šikmé. V hlubokých rýhách a s rovnými stranami vrypů se zadržuje sníh a voda, které časem narušují soudržnost materiálů a sgrafito odpadává. Proto se doporučují mělké vrypy, tj. odstranění tenké vrchní vrstvy intonaca. Během práce, tj. vyškrabování, udržujeme plochu stále vlhkou postřiko¬váním čistou vodou. Před tím plochu vždy oprášíme, aby vyškrabaná drť plochu neznečistila. Po ukončení plochu přikryjeme plátnem a postřikujeme je vodou, aby se prodloužilo utvrzování vápna.

Sgrafito se stříbřitým podkladem

Na jádrovanou a navlhčenou plochu se nanese vrstva vápenné malty z 1 dílu vápna a 2 dílů písku, smíchané s prachem ze spálené slámy. Maltu naneseme v tloušťce 1 1/2 až 2 cm a dobře hladítkem urovnáme. Po zavadnutí ji natíráme dobře cezeným vápenným mlékem. Opauzovanou kresbu vyškrabujeme tak, že odstraníme pouze tenkou vrstvičku vápenného nátěru. Nátěr provedeme štětkou a přestříkáme jej z tlakové stříkačky. Toto sgrafito pů¬sobí klidným dojmem a je vhodné pro výzdobu inte¬riéru.

Sgrafito s vícebarevnými vrstvami

Na jádrovanou plochu postupně nanášíme barevné malty ve 2milimetrových až 4milimetrových vrstvách tak dlouho, dokud jsou spodní vrstvy zavadlé. Pak naneseme vrchní vrstvu bílého into-naca nebo vápenného nátě¬ru. Po přenesení kresby pau-zováním vyškrabujeme jed¬notlivé partie barev podle kartónu. Do barevné malty přidáváme podle potřeby a obsahu pigmentu v intona-cu trochu kazeínového roztoku nebo hotové dílo fixujeme kazeínovým fixativem.

Sgrafito s vrchní barev¬nou vrstvou

Po zavadnutí vlhké vápenné omítky z vápna a písku natřeme její povrch barvou stálou ve vápně. Barva se spojí ja¬ko ve freskové technice. Nátěr podle potřeby přestří-káme toutéž barvou z^tla-kové stříkačky. Po zavad¬nutí nátěru přeneseme kres¬bu a opatrněji vyškrabujeme do spodní světlé omítky. Po uschnutí zkoušíme vodou, zda barva pouští a podle potřeby ji zpevníme kazeí¬novým fixativem.

 

Interiérová sgrafita

Pro tento druh výzdoby použijeme malířských materiálů. Jeho provádění je jednodušší, práci lze kdykoli přerušit, což u vápenného sgrafita nelze. Nevýhodou této techniky je, že ji nelze uplatnit při vnějších pracích.

Negativní sgrafito

Má za podklad bílou vrstvu křídové hmoty, na který se nanáší barevný nátěr. Po uschnutí se přenese kresba pauzou a podle kartónu se vyškrabuje. V jiném případě použijeme hotovou sádrovou omítku, kterou podložíme .mlékem a podle kartónu pokládáme klihovou barvou. Po uschnutí barev opauzovanou kresbu vyškrabujeme za sucha špičkou nože nebo škra-bátkem. Po dokončení plochu pečlivě oprášíme a očistíme chle¬bovou střídkou. Hotové dílo fixujeme voskovou emulzí s pojidlem, např. Glutolinem nebo Lovosou, a leštíme kartáčem nebo flanelem.

Sgrafito z barevných hmot s Glutolinem nebo Modocolem

Příprava podkladu.
Omítkou zbavenou starých nánosů barev a umytou nebo novou omítku obroušenou a oprášenou napustíme napouštěcí fermeží. Po uschnutí ji natřeme olejovým lakem a posypeme pískem nebo dřevěnými pilinami. Překližky, Sololit a dřevěné desky natřeme z obou stran napouštěcí fermeží, po proschnutí je natřeme olejovým lakem nebo emailem a posypeme pískem. Za několik dní nanášíme barevné hmoty.
Příprava barevné hmoty.
Pigment utřeme do husta s vodou a přidáme 1/6 roztoku Glutolinu (1 : 20) v poměru k rozdělanému pigmentu. Směs promícháme, přidáme asi 10 % olejového laku a 1/2 až 1 1/2 dílu mramorové moučky a trochu roztoku kostního klihu, aby hmota zhoustla (nezhoustne-li, přidáme malé množství vápenné kaše). Hmotu podle potřeby ředíme vodou.
Nanášení barevných hmot.
Barevnou hmotu vetřeme do povrchu pískované plochy a po uschnutí nanášíme vrstvu 2 až 3 mm tlustou. Druhou vrstvu kontrastní barevné hmoty připravujeme stejným způsobem, avšak snížíme obsah laku i Glutolinu (nebo Modocolu). Vrstva bude až 2 mm tlustá. Poslední, tj. vrchní vrstvu připravíme z plavené křídy nebo jiného pigmentu a malého množství Glutolinu. Upravíme ji vodou na nátěrovou hustotu a naneseme ji nátěrem nebo stříkáním štětkou, které může být i poloplastické. Spodní barevné vrstvy nanášíme stěrkou, štětkou, tupováním, stříkáním apod., podle potřeby je vybrušujeme skelným papírem nebo necháme povrch v surovém stavu. Opauzovanou kresbu lehce překreslíme tužkou a vyškrabujeme dříve uvedenými pomůckami nebo nožem na řezání šablon podle kartónu. Kresbu můžeme vyškrabat za sucha nebo po navlhčení vodou, kterou rozprašujeme fixírkou. Po uschnutí oprášíme plochu měkkým štětcem. Hotové dílo očistíme chlebovou střídkou, popř. panel oplách¬neme ještě vodou. Zpevňování hotového díla provedeme kazeínovým fixa-tivem s přísadou voskové emulze a denaturovaného lihu. Po uschnutí můžeme povrch leštit jako voskovou malbu.

Sádrové sgrafito

Technika tohoto sgrafita je vhodná pro dekorační plastické práce na stěně i na panelech menších formátů. Používá se barevných sádrových hmot jako v technice stuccolustro, do nichž lze po uschnutí vyřezávat orna¬menty, figury apod.

Podklady pro sádrové sgrafito:
jádrovaná omítka z vápenné malty s cemen¬tem nebo omítka z písku, sádry a klihu, heraklitové desky zajištěné rámy, kletované cementovou maltou nebo kaší ze sádry, písku a klihu. Překližky a eternitové desky zpevněné dřevěným rámem nebo roštem napouštíme fermeží z obou stran. Po uschnutí je natřeme olejovým lakem a posypeme pískem. Za několik dnů pískovanou plochu kletujeme kaší ze sádry a klihu, kterou vetřeme do povrchu. Pak nanášíme další vrstvy barevných sádrových hmot. Umělé sádrové desky malých formátů zhotovíme sami tak, že rovnou dřevěnou desku pokryjeme papírem a velikost sádrové desky ohraničíme laťkami. Pak si připravíme kaši ze sádry a klihové vody, naneseme ji na při¬pravenou plochu a dokud je ještě hmota měkká, vložíme do ní drátěné pletivo nebo klademe křížem ocelový drát, čímž desku zpevníme. Po uschnutí na¬nášíme barevné sádrové hmoty.
Nanášení barevných sádrových hmot:
barevnou hmotu připravenou ze sádry, klihu a pigmentu na hustotu štěrkového tmelu nanášíme stěrkou nebo kletákem v tloušťce až 3 mm. Po zavadnutí následují další vrstvy barevných sádrových hmot nebo vrchní vrstva bílé sádrové hmoty. Vyřezávání kresby do barevné sádrové hmoty provádíme ostrými noži, přičemž vryp vedeme kolmo. Vyřezávání se musí dít pozorně, ostře a čistě (velmi záleží na klížení sádrových hmot). Po dokončení vyfoukáme zachycený prach a povrch pak fixujeme mlékem a 4 % roztokem formalínu nebo lakujeme voskovou polyturou nebo parafínem rozpuštěným v terpentýnové silici.

Bílé plastické sgrafito

Plochu (panel) upravíme jako pro interiérové sgrafito a nanášíme vrstvy bílé hmoty z plavené křídy, Glutolinu, laku a mramorové moučky nebo kaši ze sádry a klihu a 10 % plavené křídy (aby se hmota dobře vyškrabovala). Hmotu nanášíme stěrkou nebo štětkou v několika vrstvách, stříkáme apod., až dosáhneme vrstvy 1 1/2  až 2 cm tlusté. Po uschnutí přeneseme kresbu a vyškrabujeme ji škrabátky, nožem apod. Hloubka vrypů bude 10 až 15 mm. Po uschnutí plochu fixujeme mlékem a 4 % roztokem formalínu. Podle potřeby ji leštíme kartáčem potřeným voskem nebo parafínem nebo kartáčem potřeným černým nebo hnědým krémem na boty.

 

banan webhosting